Stáří

Stáří

 Generace prarodičů a vnuků jdou během svého života pospolu v těch etapách vlastního bytí, kdy si navzájem mohou poskytnout výraznou oporu a společnost. Lze říci, že staří lidé jsou zde především pro děti. Jestliže ty jsou investicí do budoucna, tak kontakt s prarodiči a péče o ně může znamenat tu nejlepší investici rodičů vůči vlastním dětem.    

       

 Stáří 

Stáří, jež počíná šedesátým rokem života a končí smrtí, je charakteristické rychleji ubývajícími silami jak tělesnými, tak duševními. Je ve znamení mnoha ztrát a celkového úpadku a zhoršení kvality života. Pro vysoce výkonnou společnost představuje stáří pouze nemoci, bolest, utrpení a především smrt. Její odmítavý postoj ke stáří, který odráží přesvědčení o jeho nízké hodnotě a nekompetentnosti se dnes nazývá ageismus. Nejenže se staří lidé musí vyrovnat s involučním procesem svého organismu a svých mentálních schopností, ale musí se vypořádat také s odmítavým postojem veřejnosti.

Jejich původní význam pro společnost, kdy byly vyzdvihováni a ceněni pro svou životní moudrost, ztratili zřejmě proto, že jejich rady, které vyvěrají z celoživotní zkušenosti, neobstojí v nabídce poznatků moderní doby. Informace o tom, jak vést firmu, jak vést domácnost, pečovat o děti a vychovávat je raději získáváme od odborníků -  z odborných knih. V tradičních společnostech představovaly starci symbolickou autoritu, udržovali tradice a zároveň předávali vlastní zkušenosti a poznatky svým následovníkům. Na těchto základech stála jejich autorita.

Postoj společnosti je obecně ke stáří negativní. Avšak stáří má svůj specifický význam pro její život, který si moderní člověk neuvědomuje. Prarodiče představují spojení potomků s předky. Jsou zde především pro nejmladší generace - pro děti. Ne, aby se o ně starali a vychovávali je, na to už mnohdy nemají sil a navíc, od toho tu jsou rodiče. Nýbrž proto, aby se spolu s nimi těšili z života a provázeli je jeho taji a předávali jim své životní zkušenosti, dovednosti a kulturní tradice. Protože babičky a dědečkové jsou trpěliví vypravěči a vnoučata pozorní posluchači. Krásně je v tomto směru jejich vztah znázorněn ve vyprávění Boženy Němcové v knize Babička. A ne pouze jejich, ale také v kontextu soužití s rodiči vnoučat. Staří lidé jsou v období života vyznačujícím se bolestí, utrpení a závislostí. Péče o staré lidi, kteří s námi žijí ve společné domácnosti, nás učí altruismu, empatii, a je to jedna z nepřínosnějších lekcí školy života. Péčí o rodiče a prarodiče je v rodině možno pocítit proudící lásku, kterou si osvojují také nejmladší generace, i když se do péče o babičku nebo dědečka přímo nezapojí.  

     Říčan se ve své knize Cesta životem pozastavuje nad otázkou, proč se člověk vlastně dožívá stáří? Došel k závěru, protože staří lidé byli od pradávna nositeli kulturní a rodinné tradice a studnicí zkušeností, jak jednat v určitých krizových a strategických situacích. Jsou jakousi naučnou knihou rodu, životem napsanou, avšak netištěnou kronikou, jejíž obsah by neměl být pro příští generace ztracen.

 Třetí specifická role stáří je těsně spjata se smrtí. Ta dává lidskému času hodnotu. Kdybychom ho měli nekonečně, na vše by ho bylo dost. Ztratil by se řád a utopili bychom se v nudě, chaosu a život by pozbýval smyslu. (Sokol Jan) Nietzsche proti realitě smrti postavil myšlenku stále se opakujících návratů. Při uvědomění si těchto dvou variant se zdá být trýznivou skutečností právě smrt. Jako odstrašující a trýznivě působící je zde právě možnost opakovaně prožívat důsledky stáří. Smrt je přirozené završení jednoho životního příběhu. Jak píše Sokol: „Jen díky smrti může být z lidského života příběh.“ Smrtí se završuje celoživotní dílo, jedna kapitola rodu. Smrt tvoří spolu se zrozením začátek a konec života. Sokol ji přirovnává k rámu, který dává obrazu hranice. Smrt je přirozené završení jednoho životního příběhu a jeho životního díla. Člověk, jenž zemřel, už nic nevykoná, už nesrovná žádný spor, ani nenapraví, co pokazil, nedotáhne do konce, co nestihl před smrtí. Proto je právě stáří životním úsekem, kdy bilancujeme a snažíme se všechny kapitoly svého životního příběhu uzavřít.

 

 

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode